Ahoj všem...
Vím, že tu každý řeší, jak zhubnout a už nepřibrat, což je taky můj problém...
Ale chtěla jsem se zeptat někoho, kdo má podobný problém jako já, co se týče toho "ZAČÍT"! Před 3 lety jsem upravila svůj jídelníček a pohybovou aktivitu tak dokonale, že jsem se dostala při výšce 180 cm na 60 kg, což se možná zdá moc málo, ale bÿlo to naprosto akorát - cítila jsem se úžasně! Bylo mi tehdy 17 let...
Od té doby - začala jsem brát antikoncepci a začala se méně hýbat, protože už se mi prostě nechtělo a také více jíst - jsem přibrala skoro 20 kg... Takže biju na poplach!! Snažím se jíst normálně a začít zase cvičit, nijak to nehrotím s "rychlýma" dietama, protože stejně nepomáhají, ale problém je v mojí hlavě... Bohužel! Nemohu se dokopat a začít se sebou něco dělat, i když se opravdu necítím dobře... Možná je taky vina v tom, že jsem to v poslední době neměla doma jednoduchý a musela jsem toho spoustu řešit... Poradil by mi, prosím, někdo v tom, jak znovu najít pevnou vůli a neutápět se v tom?? Možná spíš otázka na psychologa, ale budu ráda za každou radu a pomoc...
Mějte se nádherně, Katka

Ahoj Katko,
Já řeším hubnutí a diety už od puberty.Od mala jsem byla kulička.V pubertě jsem se z toho jakš takš dostala,ale od té doby ,co bydlím s přítelem to se mnou šlo velice z kopce.není žádnej hubeňour a rád si dopřeje dobroty,takže jsem začala kynout,až jsem se s mými 170 cm dostala na váhu 98kg.
Teď už je to asi 5 týdnů,co hubnu a cítím se mnohem líp.Zatím jsem zhubla 5 kilo a ráda bych v tom pokračovala. A jak že jsem se k tomu odhodlala? Prostě jsem si jeden den ráno řekla:"Holka,něco se sebou dělej".A prostě jsem se do toho pustila v půli týdne.Takové to odkládání...."až od pondělí " je na nic.Nakonec jsem to stejně porušila.Takže teď jsem to vzala z gruntu přímo uprostřed týdne a zatím se držím.Taky si samozřejmě dám sem tam něco zakázaného,ale vždy jen kousek.Jím hodně malých porcí za den.To znamená okolo 6-9 porcí.Třeba si dám jogurt.Za 2 hodiny plátek knackenbrotu s plátkem kuřecí šunky a rajče.Pak třeba odtučněný tvaroh.Stravu hodně směřuju na bílkoviny.
Hlavně se nikým nenech vyprovokovat a hubni si dál.Z každého schozeného deka se raduj a uvidíš,že to půjde.Kdfyž budeš mít na něco chu´t,tak si to neodepírej,ale dávej si to v malé porci.
Kolem diety by se dalo debatovat ještě dlouho,ale kdyby ses na něco chtěla zeptat,tak se ptej. Ahoj Lenka

Dám radu.

Neříkej jsi nesmím. Nesmím, jsi dát ten dortík! Nesmím jsi dát řízek, ale říkej jsi nechci jsi dát ten nezdravý a tučný řízek. Tu přeslazenou hromadu tuku. Co mi skončí tam kde to nechci. Je to o přístupu. Pokdu člověk změní přístup má vyhráno.

Co mi brání sji koupit 10 zákusků a sníst je naposezení? Nic, vůbec nic. Ale chci se zbavit tuku né jsi ho pěstovat.

Osobně to řeším prasečím dnem. není to konzumace zabijačky, ale den kdy jím vše co bych neměl pokud na to mám chuť. čokoládu, uzeniny, hranolky, sýry. Vše co jsi normálně nedám. Jednak to pomůže rozhýbat zpomalený metabolismus a také ukojit případné chutě které v dietě jsou. A za jeden den.. nikdo neztloustne. Maximálně se zalije vodou, v návaznosti an zvýšení těl. glykogenu.

V neposlední řadě tu je zdraví. Srdce, diabetes, klouby. Vše trpí nadváhou. A umřít na infarkt v 60 letech není dobrá cena za mastnou pusu.

K partnerovi, pokud sji nedokáže uvědomit, že to jak se stravuje je špatné neznamená to že budu dělat to samé co on.

Jak napsalal kutti.... zaměř se na bílkoviny, komplexní cukry a zeleninu. Ovoce minimálně, občas jablko a čerstvý ananas neuškodí. Jez více porcí za den min. 6. Hodně pij min. 2,5l lépe až 4l sice budeš ze začátku běhat,a le po čase sji zvykneš. Ono v tuku je dost toxinů a když ho pálíš tak je třeba je odplavit.

Nezačínej postupně, ale vlitni na to hned a pořádně. Výsledky budou.



Cht?l bych, neznamená nic! Chci, to d?lá divy!

Pro Diego: Všimla jsem si,že tady každýmu velice rád radíš.Tak bychtedy taky požádala o radu.Hubnutí mi celkem jde.Jídelníček taky jakš takš zvládám(jinak bych asi nehubla),ale spíš,jak se dokopat k rotopedu? Chtěla bych přidat pohyb,ale vždycky se na něco vymluvím a nebo si jdu raději číst.Co s tím.Jak namotivovat na cvičení??? Jo a když tam sedím déle než 25 minut.dost mě bolí zadek
Babo raď.

ahoy katko! nebud smutna - urcite se ti povede opet zhubnot - vim presne o cem mluvis. taky se tady topim ve vzpominkach, jak jem byla stihla a jak sem se citila dobre. treba by nam oboum pomohlo si o tom popovidat a navzajem se motivovat odkad jsi? mej se hezky a hlavu vzhuru,monika.

No já jsem v posilovně dvakrát denně. Takže s tím problém nemám. Nejdůležitější je však strava.

Sám mám někdy problém jsi na rotoped vlézt. Radši jdu štípat špalky.. ale jsem chlap.

Když nemám silový trénink v posilovně, tak jsi v den volna vlezu na rotoped před TV a tak mi to ani nepřijde. Nemusíš se nutit. Stačí začít s malou intenzitou a časem zjistíš, že i 15min stačí, pokud to nebude jen občasné šlápnutí do pedálu s min. zátěží.

Hodně pomáhá také chodit. Místo MHD jít pěšky. Chce to čas a případně vstát dříve, ale není to tak monotóní jako šlapat a koukat po místnosti.

S tím zadkem... vyměnil bych sedlo, nebo jsi dal pod zadek polštářek



Cht?l bych, neznamená nic! Chci, to d?lá divy!

No asi si tam dám ten polštářek)

Jinak hubnu velice dobře,jen jsem to chtěla podpořit rotopedem.

Taky zdravím... taky hubnu ....před rokem jsem vážila 65kilo při výšce 168cm, jenže přestala jsem kouřit dvacítku vlastně jsem přestala uplně a dnes moje váha ukazuje 80kg takže strašný, nejhorší je že se neovládám v jídle, ale cvičím hrozně ráda, dokonce pětkrát v týdnu i dvakrát denně, no kdyby někdo věděl jak na to tak prosím vás poraďte !!!

nazdárek lidičky, já se taky pustila do hubnutí a to před 10 měsíci. Zatím je dole 18 kg. Beru to velice pozvolna, protože už vím, že rychlý zhubnutí = rychlý přibrání. Teď se to sice nějak trochu zaseklo, ale alespoň to nejde zase nahoru. Je fakt, že zatím jsem se nikdy takhle daleko nedostala.Jo a něco pro margot: 80 kg je strašný? Já se dostala už i na trojciferný číslo a věř, že bych brala těch tvých 80 všema deseti. Já knim ještě kousíček potřebuju, ale pevně věřím, že když to půjde takhle dál, tak bude i míň.